Dabingforum.cz

Stalilngradská bitva je umělecké dílo, jehož tvoření byla věnována ta největší a všestranná pozornost. Kromě role generalissima Stalina, která je po celý filmový děj stěžejním bodem, vystupují zde představitelé vrcholného politického i vojenského života Sovětského svazu. Naši filmoví pracovníci, kterým byl svě řen úkol převésti „Stalingradskou bitvu" do českého zněni, velmi dobře si uvědomovali všestranný význam tohoto význačného filmu. S tímto vědomím a s plnou odpovědností přistupovali k své práci. Jejich krajní snahou bylo přiblížiti toto vysoce umělecké a politicky i vojensky vysoce hodnotné dílo co nejvíce filmovému obecenstvu. Při výběru herců bylo třeba si uvédomovat, že čeští interpreti, ať již hlavních, tak i ostatních představitelů, musí v prvé řadě svým hlasovým zabarvením odpovídat původním představitelům. Jejich volba si vyžádala velké péče a vybraní se museli podrobiti důkladným zkouškám. Úloha generalissima Stalina byla svěřena osvědčenému filmovému herci, členu Národního divadla Jiřímu Plachému, který se intonací, výrazem i v nejdrobnější charakteristice snažil co nejvěrněji přizpůsobiti původnímu představiteli generalissima Stalina, A. Dikijému. V. Plachý-Tůma hovoří roli generála Vasi levského. O. Korbelář generála Cujkova, R. Deyl ml. jako generál Rokossovskij, Fr. Kreuzmanovi byla svěřena role německého generála Paulusa. Ale ani ostatní role nebyly zanedbávány, poněvadž sebemenší kaz v řeči toho či onoho interpreta by pokazil dobrou práci celku. Můžeme pak říci, že celý herecký kolektiv se zhostil svého poslání s největším uměleckým úspěchem. Viděli jsme Jiřího Plachého a i ostatní, s jakou odpovědností přistupují k této své umělecké, práci. Jak bedlivé sledují při zkouškách scény, které před nimi probíhají na plátně. Jak se snaží dát výrazu svých slov tu největší pravděpodobnost, ať jíž jde o hlasové zabarvení nebo o pohyb úst. Nesmí jim ujít sebemenší pohyb nebo výraz původního představitele, který má svůj odraz také v samotné jeho řeči. O harmonii pohybu úst s vyjadřováním českého interpreta ani již zde nehovoříme, poněvadž tato nutnost se pokládá při převáděni filmů do češtiny za samozřejmou. Tato záležitost patři ve svém základu do rámce povinnosti režiséra, který si musí dialogy upravit, aby vyjadřovaná slova českými herci byla tak volena, aby se shodovala s pohyby rtů skutečných představitelů. Stejné do režijní práce spadá doplněni dialogu zvukovými efekty, jako je např. různý šramot pří posunuti židle, kroky, zvonění telefonu a pod., poněvadž toto vše je nutno provádět synchronně s obrazem. I o této režijní práci, která byla svěřena Ing. M. Gebertovi, můžeme říci, uvědomíme-li st vše, co se od ní vyžaduje a jak je důležitá, že byla provedena s největší svédomitostí a přinesla velké klady převáděni „Stalingradské bitvy" do češtiny. Český filmový divák má tedy možnost sledovat děj tak význačného filmového díla. aniž by musel svou pozornost odvádět od obrazu čtením titulků. Je to další úspěšný krok státního filmu a důkaz, který potvrzuje jeho skutečný zájem o nejširší vrstvy našeho filmového obecenstva.

Historik píše:Ve středu 18.května v době cca 9,00-13,00 se uskuteční v Praze studijní projekce dalších nejstarších dochovaných dabingů Československého státního filmu, které jsou k dispozici pouze na nitrátových kopiích a není proto možné jejich zařazení do cyklu v Ponrepu:

Stalingradská bitva I (1950) [II.díl se zřejmě dochoval jen titulkovaný]
a Blumova aféra (1950).

Případní zájemci o účast (pouze závazně!) se mohou ozvat SZ, sdělím detaily.